OECD · zveřejněno 8. září 2026

PISA 2025
Česko v grafech

Jak si vedlo 8 462 českých patnáctiletých v přírodních vědách, matematice, čtení a počítačovém řešení problémů — a co data říkají o postojích k učení, AI ve škole a klimatu v českých školách.

8 462
žáků v ČR
387
českých škol
91
zemí a ekonomik
760 000+
žáků celkem
→ ← další a předchozí slide · V vše na jedné stránce · T data ke grafům · F celá obrazovka
Výsledky 2025

Česko je nad průměrem OECD ve všech čtyřech oblastech

Průměrný počet bodů českých patnáctiletých v roce 2025. Zároveň ale ve dvou ze tří tradičních oblastí výsledky proti roku 2022 klesly — a ve čtení je propad největší v historii českého měření.

Přírodní vědy
490
−8 proti 2022 · bez významné změny
Hlavní oblast testování 2025.
Matematika
477
−10 proti 2022
Nejnižší hodnota od roku 2003.
Čtení
468
−21 proti 2022
Nejnižší hodnota od vstupu ČR do PISA (2000).
Počítačové řešení problémů
517
nad průměrem OECD
Nová oblast — učení v digitálním světě.
Podíl žáků nad základní úrovní způsobilosti
úroveň 2 a vyšší; u počítačového řešení problémů úroveň 3 a vyšší

Nejlepší země v každé oblasti: B-S-J-Z (Čína) v přírodních vědách, matematice i čtení, Macao (Čína) v počítačovém řešení problémů.

Trendy 2000–2025

Přírodní vědy stagnují, matematika a čtení klesají

Průměrné skóre ČR v jednotlivých cyklech PISA. Plný bod znamená, že se výsledek statisticky významně liší od roku 2025; prázdný bod znamená, že rozdíl proti roku 2025 není statisticky významný.

Průměrné skóre ČR podle cyklu PISA
body na škále PISA

Přírodní vědy jsou od roku 2015 stabilní. V matematice i ve čtení jsou výsledky roku 2025 významně nižší než v letech 2015 a 2018. Mezera mezi nejlepšími a nejslabšími 10 % žáků se mezi roky 2022 a 2025 významně nezměnila v žádné oblasti.

Rozložení výkonu

Slabých žáků je u nás méně než v OECD — ale jejich podíl roste

Vlevo žáci pod úrovní 2, kteří nezvládnou ani základní úlohy. Vpravo špičkoví žáci na úrovni 5 nebo 6. Proti roku 2015 se podíl slabých žáků v ČR zvýšil o 7 procentních bodů v matematice a o 5 ve čtení; v přírodních vědách se významně nezměnil.

Pod úrovní 2
slabě prospívající žáci, % žáků
Úroveň 5 a vyšší
špičkoví žáci, % žáků

V matematice je v ČR 10 % špičkových žáků, což je nad průměrem OECD (8 %). Pro srovnání: v B-S-J-Z (Čína) je to 54 %, v Singapuru 37 %, na Tchaj-wanu 32 %.

Nerovnosti

Socioekonomický původ rozhoduje u nás víc než v OECD

Mezi nejvíce a nejméně zvýhodněnou čtvrtinou českých žáků je v přírodních vědách rozdíl 96 bodů, zatímco v OECD 85 bodů. Mezi roky 2015 a 2025 se tato mezera v ČR nezmenšila, zatímco průměr OECD se zúžil.

Mezera mezi čtvrtinami
96 bodů
Průměr OECD: 85 bodů. V ČR se od roku 2015 nezměnila.
Vliv původu na výsledek
15 %
Podíl rozptylu výsledků v přírodních vědách vysvětlený socioekonomickým statusem. Průměr OECD: 12 %.
Odolní žáci
10 %
Znevýhodnění žáci, kteří se dostali do nejlepší čtvrtiny v ČR. Průměr OECD: 12 %.
Kde jsou čeští žáci na mezinárodní socioekonomické škále
% českých žáků v jednotlivých mezinárodních kvartilech

Jen 3 % českých žáků patří do nejvíce znevýhodněné čtvrtiny všech žáků, kteří PISA 2025 psali. Největší skupina — 37 % — je ve třetím kvartilu a v přírodních vědách dosáhla 489 bodů, což je jeden z nejlepších výsledků mezi žáky se srovnatelným původem na světě.

Postoje k učení

Čeští žáci jsou méně zvídaví a méně vytrvalí než jejich vrstevníci

Podíl žáků, kteří souhlasí s danými výroky o sobě a o své škole. Česko je pod průměrem OECD u zvídavosti, vytrvalosti, plánování učení i hledání pomoci u učitele — a nad průměrem jen v tom, jak často se žáci obracejí na spolužáky.

Postoje a strategie učení: ČR a průměr OECD
% žáků

Mezi roky 2022 a 2025 v ČR ubylo zvídavých žáků o 5,1 procentního bodu a žáků, kteří přidají úsilí u obtížné práce, o 7,8 bodu; podíl těch, pro které je škola ztráta času, vzrostl o 2,5 bodu.

Postoje k učení

Postoje se propisují do výsledků

O kolik bodů v přírodních vědách se liší žáci podle svých postojů — po zohlednění socioekonomického profilu žáků a škol, aby čísla neměřila jen bohatší rodiny. V ČR je vazba postojů na výsledek o něco slabší než v OECD; nejsilnější je u zvídavosti a u toho, jestli žák ve škole vidí smysl.

Zvídavost a výsledek
+18 bodů
Nárůst indexu zvídavosti o jednu jednotku odpovídá v ČR o 18 bodů lepšímu výsledku v přírodních vědách (OECD: 19). Po zohlednění socioekonomického profilu žáků a škol.
Vytrvalost a výsledek
+11 bodů
Za jednu jednotku indexu vytrvalosti (OECD: 13).
Smysl školy a výsledek
+24 bodů
Rozdíl mezi žáky, kteří ve škole vidí smysl, a těmi, kteří ji považují za ztrátu času (OECD: 27).
Růstové myšlení a výsledek
+12 bodů
Rozdíl mezi žáky s růstovým a s fixním myšlením (OECD: 28). Růstové myšlení má v ČR 64 % žáků, v OECD 69 %.
AI a digitální svět

Skoro polovina českých žáků používá AI k učení každý týden

A v tom, jak často se ve výuce učí hodnotit kvalitu obsahu od AI, je Česko nad průměrem OECD. Slabinou není přístup k technologiím, ale pravidla a pozornost — zákaz mobilů má jen 28 % škol proti 49 % v OECD.

Týdenní použití AI k učení
47 %
Žáci, kteří použijí AI chatbota k učení alespoň jednou za týden. Průměr OECD: 46 %.
Učí se hodnotit obsah od AI
70 %
Žáci, kteří ve výuce alespoň někdy hodnotí kvalitu informací od AI chatbotů. Průměr OECD: 63 %, nejlepší SAE 82 %.
AI nepoužívá téměř nikdy
12 %
Žáci, kteří AI nepoužijí k žádné ze zkoumaných školních činností. Průměr OECD: 14 %.
Zákaz mobilů ve škole
28 %
Žáci ve školách se zákazem telefonů v celém areálu. V roce 2022 to bylo 20 %. Průměr OECD: 49 %.
K čemu žáci používají AI
% žáků, ČR a průměr OECD
Digitální zařízení ve škole
hodiny denně, průměr na žáka

Ve školách se zákazem telefonů je pravděpodobnost, že žák hlásí digitální rozptýlení, o 38 % nižší (průměr OECD: o 13 % nižší). Rozptýlení stojí v ČR v průměru 10 bodů v přírodních vědách, v OECD 11.

Podpora od učitelů

Vnímaná podpora od učitelů je nejslabší stránka českých škol

Na indexu podpory učitele v hodinách přírodních věd má ČR −0,51 proti průměru OECD 0,03 — jeden z nejnižších výsledků v celém šetření. A proti roku 2015 to je v každé jednotlivé otázce horší.

Co žáci říkají o učitelích v hodinách přírodních věd
% žáků, ČR 2015 → ČR 2025, s vyznačeným průměrem OECD 2025

Mezi roky 2015 a 2025 se v průměru OECD zlepšila jak disciplína, tak podpora učitelů. V ČR se zlepšila jen disciplína — podpora učitelů klesla.

Disciplína v hodinách přírodních věd
% žáků, kteří to hlásí ve většině nebo ve všech hodinách
Bezpečí a zázemí

Šikana v ČR roste a je nad průměrem OECD

Čtvrtina českých žáků byla v roce 2025 alespoň několikrát za měsíc terčem některé formy šikany. Podíl vzrostl proti roku 2022, stejně jako ve většině zemí. Předchozí pokles z let 2018–2022 OECD spojuje s doznívajícími dopady covidu.

Terčem šikany
25 %
Alespoň několikrát za měsíc, alespoň jedna forma. Průměr OECD: 20 %.
Kyberšikana
4 %
O žákovi byly bez jeho svolení zveřejněny nepříjemné informace. Průměr OECD: 3 %. Tito žáci měli v přírodních vědách o 49 bodů horší výsledek.
Rodiče se ptají na školu
72 %
Alespoň jednou týdně se ptají, co bylo ve škole. V roce 2022 to bylo 77 %.
Rodiče řeší problémy
45 %
Alespoň jednou týdně mluví o problémech ve škole. V roce 2022 to bylo 50 %.
Záškoláctví a pozdní příchody
% žáků, dva týdny před testem

Záškoláctví je v ČR výrazně nižší než v OECD, pozdní příchody naopak vyšší.

Nedostatek zdrojů podle ředitelů
% žáků ve školách, kde to podle ředitele alespoň částečně brzdí výuku

Průměr OECD je u pedagogů 39 % a u pomocného personálu také 39 % — v tom se ČR od OECD neliší. Proti roku 2022 se situace téměř nezměnila (materiál 18 %, budovy 35 %).

Environmentální gramotnost

Vědomosti ano, společné jednání ne

V environmentální části přírodovědného testu dosáhlo základní úrovně 78 % českých žáků, nad průměrem OECD (74 %). Ale jen 54 % žáků ví, jak se s ostatními domluvit na společném jednání ve prospěch prostředí — tady je Česko 14 procentních bodů pod OECD.

Environmentální postoje a jednání
% žáků, ČR a průměr OECD

Nejčastější formy zapojení jsou v OECD i v ČR shodné: debata s přáteli a rodinou o tom, jak prostředí pomoct, a rozhodování o nákupech podle udržitelnosti.

Přehled · podíly žáků

V čem je Česko nad průměrem OECD

Ukazatele z přehledového panelu OECD, které se vykazují v procentech žáků a ve kterých je ČR nad průměrem. Řazeno podle velikosti rozdílu. Záškoláctví je přepočteno na podíl žáků, kteří v posledních dvou týdnech nic nevynechali, aby i tady platilo „více je lépe“.

Nad průměrem OECD
% žáků; vpravo nejlepší země v daném ukazateli

Největší plus má ČR u záškoláctví: hodinu nebo celý den vynechalo 12 % žáků, v průměru OECD 34 %.

Přehled · podíly žáků

V čem je Česko pod průměrem OECD

Stejný přehled, obrácená strana. Dvě největší mezery nejsou o vědomostech, ale o tom, jak škola funguje: vzájemné doučování mezi žáky a pravidla pro mobily.

Pod průměrem OECD
% žáků; vpravo nejlepší země v daném ukazateli

Vzájemné doučování mezi žáky nabízí podle ředitelů 26 % českých škol proti 51 % v OECD — přitom jde o opatření, které nestojí rozpočet téměř nic.

Přehled · indexy dotazníků

Postoje a zázemí: ČR je pod OECD téměř všude

Indexy z dotazníků pro žáky a ředitele. Průměr OECD je nastaven blízko nuly, jedna jednotka odpovídá jedné směrodatné odchylce napříč zeměmi OECD. Jediná výjimka, kde je ČR na úrovni OECD, jsou představy o povaze vědy.

Indexy dotazníků: ČR vs. průměr OECD
jednotky indexu; poslední sloupec je nejlepší země v daném ukazateli

OECD upozorňuje, že u ukazatelů z dotazníků mohou rozdíly mezi zeměmi odrážet i odlišné způsoby odpovídání — kulturní normy, výklad otázek nebo nevyplněné dotazníky — a ne jen skutečné rozdíly.

Souhrn

Čtyři věci, které si z PISA 2025 odnést

Shrnutí toho, co v datech vyčnívá — dobré zprávy i to, na co se v Česku dlouhodobě nedaří.

1 · Výkon je nad OECD, digitální myšlení nejvíc
Ve všech čtyřech oblastech je ČR nad průměrem OECD. Nejvýrazněji v počítačovém řešení problémů (517 bodů), kde je Česko nad všemi srovnávanými zeměmi středoevropského regionu. V matematice má ČR víc špičkových žáků, než je průměr OECD (10 % vs. 8 %).
2 · Čtení má nejhorší výsledek v historii
468 bodů, o 21 bodů méně než v roce 2022 a nejméně od roku 2000. Podíl žáků, kteří nezvládnou základní úroveň čtení, vzrostl proti roku 2015 o 5 procentních bodů, v matematice o 7.
3 · Slabinou nejsou znalosti, ale vztah ke škole
Zvídavost, vytrvalost, plánování učení, růstové myšlení, pocit přijetí ve škole i vnímaná podpora od učitelů (−0,51 proti 0,03 v OECD) jsou pod OECD. Zvídavost i vytrvalost navíc proti roku 2022 dál klesly.
4 · AI už je ve třídách, pravidla zaostávají
47 % žáků používá AI k učení každý týden a 70 % se ve výuce učí hodnotit její výstupy — nad OECD. Zákaz mobilů ale má jen 28 % škol (OECD 49 %) a vzájemné doučování žáků nabízí 26 % škol proti 51 % v OECD.
Zdroj: OECD (2026), PISA 2025 Results (Volume I): Future-Ready Students — Country Note: Czechia, OECD Publishing, Paris, doi.org/10.1787/73451bc5-en. Data zveřejněna 8. září 2026.
© OECD 2026, licence CC BY 4.0. Tato stránka je adaptací originálního díla OECD: údaje z tabulek a grafů country note jsou přeloženy do češtiny a znovu vykresleny. Názory a formulace v adaptaci nelze vykládat jako oficiální postoj OECD ani jejích členských zemí. V případě rozporu mezi originálem a překladem je platný pouze text originálu.
Interaktivní přehled OECD: oecd.org/en/data/dashboards/pisa-education-and-skills. Grafy a překlad: AI dětem, 2026.